středa 6. října 2010

Gruzínská pseudodemokracie




Třetí vlna demokratizace slibovala konec zápasu demokracie s totalitarismem, naplnění až přeplnění liberálně demokratických hodnot. Je Gruzie, jejíž konsolidologická cesta byla determinována mnoha patologickými jevy, demokratických státem? Pokud není, pokouší se o demokracii alespoň?

Můj první pracovní den v červenci v Tbilisi započal konferenčním setkáním národních i mezinárodních NGOs, zabývajících se ze všech směrů podporou vývoje občanské uvědomělé společnosti. Tématem konference byla nutná změna volebního zákona, momentálně podporujícího velké vládnoucí strany. Takových príma diskuzí se tu organizuje hodně, u diskutování bohužel ale většina aktivit končí. Čím více času trávím v této zemi a čím podrobněji pozoruji zvláštnosti politické kultury a celého systému, tím spíše bych udělila Saakašvilovskému režimu nálepku režimu hybridního.

Kvalita moderní demokratické politiky je žalostná. Stát v čele s prezidentem Saakašvilim kontroluje všechny tři odvětví moci skrze jednu stranu. Nezávislé soudnictví a respekt k ústavě neexistuje. Nezávislá média masového rozsahu neexistují. Počínání vlády je kompletně netransparentní. Stranický systém je nezkonsolidován a opozice je pouhým důkazem „na oko“ aplikovaných demokratických principů. Gruzie má politické vězně. Opozice je nezodpovědná, nesjednocená, nedisponuje dostatkem vůdčích osobností. Gruzie je rozprodávána zahraničním investorům. Na oko posiluje, ale Gruzíni se tohoto zázračného nastartování ekonomiky neúčastní. Revoluce je chápana jako legitimní způsob změny vládních sil. Občanská společnost je nezodpovědná, hraje roli „pouhého trpného předmětu“, jak ji pojmenovává náš milovaný Linz. Do jara tu máme další masovou demonstraci a pokus o revoluci, jsem si jistá.

Autoritářský režim neusiluje o komplexní kontrolu všech sfér společenského života, na druhou stranu ale nečerpá svou legitimitu ze svobodných demokratických voleb. Autoritářský režim si je vědom hrozby plynoucí z absolutní kontroly společnosti, kterou mohou liberalizující tendence vybičovat k revoluci. Používá „upouštěcí ventily“ společenského tlaku, jakými jsou liberální ekonomika, garance životního standardu a v první řadě volby. Volby v Gruzii probíhají dle zákonů, na první pohled zcela demokraticky. Bývají však často zmanipulovány nepřímo, pomocí volebních zákonů a hlavně manipulováním s médii, které vlastní stát. Gruzie je autoritářským režimem.


Proč se věčně revoltující nezaměří na etablování zodpovědné politické strany a nepokusí se o získání přístupu k moci demokratickými prostředky? Proč se pořád protestuje PROTI, ale nikdy se nenabídne alternativa? Pryč se Saakašvilim, ale proč nemáte nikoho na jeho místo???
Samozřejmě je nutno zvážit negativní bezpečnostní situaci a její vliv na zpomalení konsolidace demokratického režimu. Jo jo jo. Hm. Hm….

Ale lidi jsou tu neuvěřitelně hodní. Fakt.

Žádné komentáře:

Okomentovat