středa 21. srpna 2013

Duhové Tbilisi

Někdy si člověk připadá i se slovanskými rysy na Kavkaze jako pankáč. 

"Je Vám dvacet čtyři a nejste vdaná? Váš život je u konce!" Ačkoliv každý rok zírám v ulicích Tbilisi na méně uniformity a zkouším nové undergroundové bary, takzvaný bábuška přístup je stále vlastní nemalému množství lidí. Církevní pravidla se prolínají jejich každodenností, holky hledí, aby neměly špínu za nehty a voněly po vdavkách. Kluci by si neoblékli krátké kalhoty, zásadně nechodí pěšky, parkují na mačo styl a hledí si rvaček za čest rodiny a známých. 

Fuj efekt vyvolává praktika, kdy otec zaučuje syna ve vykřičeném domě a holky si před svatbou nechávají obnovit panenskou blánu, což je prý nejčastější plastická operace v Gruzii (hned po pěkném nosu). Můžete svou nastávající dokonce nechat projít komisí, která provede test panenství. Turbopravoslavný recept na lásku na celý život.

Včera jsme pozvali všechny své delikventní přátelé v Tbilisi do Dive Baru. Svobodní, s tetováním a piercingy, věční dobrovolníci, bohémové, anarchisti, occupy generace a další.  Pálenka z hroznů chacha, kostýmy, Lady Gaga, třeskutá divočina uprostřed noci. Trochu jiné Tbilisi. 

Mezi místní delikvenci patří taky homosexuálové. Trpí nemocí, kterou vlastně ani nikdo neuznává. Je to jakýsi trest od boha, který, bohužel, postihl zrovna je. Holt jejich cesta ke spasení je trnitá, ale když se budou snažit a ožení se s pořádnou ženskou, může být urychlena. Tento extrém samozřejmě neblahořečí všichni, ale většina, která je hodně slyšet. I my děcka, co se spolu kamarádíme, mezi sebou máme kamarády, kteří v debatě o queer tématech upozorňují na mladé, co chtějí být jiní, jelikož je to cool a zápaďácké, že homosexuální kontext vychová další homosexuály a podobně. Minulý rok přidal do nenávistné polívky patriarcha Ilja II. svou oblíbenou ingredience, náboženství, označil homosexualitu za nemoc a adresoval úřady, ať LGBT akce nepovolují. 

Pražská Pride je fantasmagorickým snem. Organizace Identoba uspořádala na Mezinárodní den proti homofobii v květnu 2013 happening v hlavním městě a dostala na prdel od dvaceti tisícihlavého ultrakonzervativního davu. Hodně naštvaně píše o útoku na happening proti homofobii, který dostal Gruzii do evropských médií i bez války, Martin Hyťha, pracovník Nesehnutí na Kavkaze. 

Polarizační paradigma dobro vs. zlo je napříč celou společností super silné. Nedivím se našim LGBT přátelům, že se snaží držet daleko od místní hrubosti a okázalosti. Žijou v Berlíně. A kašlou na věci veřejné. Bude to trvat, než se gruzínská společnost naučí, že mezi dobrem a zlem něco je, a to něco jsou lidi. 

Call of Taburetka ukazuje příslušníky pravoslavné církve v boji proti homosexualistům. 


Žádné komentáře:

Okomentovat